IVF mýtus
Okolo 120 000 embryí je ve skladech kolem světa.
"Ze všech problémů, s nimiž se ve studii zabýváme, bylo otázkou vlastního využití po smrti partnera, že jsme našli nejdramatičtější nesoulad mezi zákonem, formami souhlasu a výslovnými přáními lidí, " uvedla studie " Zlepšení reproduktivity" Příležitost .
Problém je zdůrazněn případem Tim a Maria Cleve. Tim byl diagnostikován s rakovinou mozku ve věku 23 let, a ačkoli on nebyl ve vztahu, on ukládal nějaké spermie v případě, že chemoterapie ho sterilní.
O tři roky později se zamiloval do Marie, která žila poblíž něj v městečku Kilmore, hodinu severně od Melbourne, a dva roky po svatbě začali proces IVF a měl syna Ned.
Ale ss těhotenství postupovalo, tak i nádor mozku pana Cleva. Pan Cleve žil natolik dlouho, dokud neposlechl svého syna. O čtyři měsíce později zemřel.
Paní Cleveová by chtěla použít zmrzlé spermie, aby si mohla představit sourozence pro Neda, ale pár podepsal dokumenty, které souhlasily s tím, že ani jeden z nich by si nemyslel, že použije jiný gamety v případě, že jeden z nich zemřel. "V té době jsme se domnívali, že jsme se snažili žít s postojem, že se bude zlepšovat, i když jsme věděli, že to není, " řekla paní Cleveová. Její jedinou možností je přesvědčit kliniku ACT nebo Queenslandu, aby provedli léčbu. Pak musí přesvědčit Viktoriánskou asociaci pro léčbu reprodukčního ošetření, aby přenesla spermie na tuto kliniku. "Vím, že Tim by chtěl, abych měl další dítě, " řekla.
Studie doporučuje, aby stávající postoje k etickým směrnicím a státním předpisům NHMRC [National Health and Medical Research Council], které vyžadují výslovný písemný souhlas s posmrtným použitím zemřelým, by měly být obráceny, aby pomohly lidem, jako je paní Cleveová.
Vedoucí autorka, profesorka Jenni Millbanková, uvedla, že domněnka by měla být ve prospěch umožnění přežívajícím partnerům využívat uložená embrya.
"Zákon považuje za výjimku, že je to něco, proč bychom měli mít písemný souhlas a že je to divné a špatné, " řekl profesor Millbank.
"Ale lidé, o kterých jsme hovořili, mysleli, že zemřelí implicitně souhlasili s tím, že přeživší mají kontrolu tím, že dělají IVF.
"Bylo to velmi silné zjištění, že to nebylo rozhodnutí pro kliniky, nebylo to rozhodnutí pro vládu, bylo to rozhodnutí pro pozůstalé."
Ve skutečnosti to bylo "mýtus", že přeživší si ponechali jakoukoli kontrolu nad embryi, protože pokud jim dali pokyny, aby byly darovány nebo drženy navždy, tato přání by byla stejně ignorována, řekl profesor Millbank.
Společnost pro plodnost ve světě, organizace pro IVF kliniky, měla neformální politiku volného ukládání pro vojáky "v případě, že se nevrátí, " řekl Michael Chapman, viceprezident společnosti.
Ale řekl, že jsou povzbuzováni, aby písemně souhlasili s tím, aby partneři využili své gamety v této události. Doporučuje se také změnit jejich vůli.
Profesor Chapman souhlasil s tím, že pokud by pacienti absolvovali léčbu IVF, implicitně souhlasili s použitím těchto embryí.
"Kdybych byl člověkem, který dával spermie do skladu, do jisté míry bych věřil, že by to mohlo být použito, kdybych zemřel, " řekl.
Ale v souladu se zákonem jeho klinika IVF World doporučila pacientům, že pokud neexistuje forma výslovného souhlasu s posmrtným použitím embryí, mohou být zničeny.