Jsme jen pro naše dítě? Musíme myslet na to
Vždycky jsem slyšel, že rodiče dělají pro své dítě bezpodmínečně hodně a tyto takzvané množství věcí je třeba ocenit a oceňovat. Pak je moje otázka: "Není to samo o sobě velká podmínka, že potřebujete ocenit za to, co jste udělali?"
Jen souhlasíme s tím, že ocenění v návratu není velká věc. Ale já znovu položím otázku: "Co jste vlastně bezpodmínečně udělal?"
Dnes jsem matka a přeji si, abych dokázal strávit celou svou myšlenku až po celý svůj život, že jsem nikdy nevěnoval svému dítěti žádnou povinnost, že jsem pro tebe udělal tolik a na oplátku nic nedáš. Ve skutečnosti to není jen dítě.
Když plánujeme dítě, děláme to pro naše potřeby. Během těhotenství je matka, která nese dítě, obdařena tak daleko, že nosí dítě po dobu 9 měsíců, nebo že užívá práci a všechny ostatní bolesti při porodu, nebylo rozhodnutí, které dítě chtělo vzít. To je prostě vaše touha být rodičem a založit svou rodinu, pak jak můžeme předvést našemu dítěti, že jsme pro ně skvěle pracovali.
Ve skutečnosti děláme to, co chceme v životě. To je lidská přirozenost. Ať už se jedná o jakákoli opatření, která je přímá nebo nepřímá pro nás sama. Vůbec ne pro ostatní a to je nahá pravda, která nemůže přijmout.
Přál bych si, abych nikdy nedovolila, aby se moje dítě cítilo, že jsem pro něj někdy udělala něco velkého a že mě musí cítit povinen. Přál bych si, abych to nikdy neudělal. Infact Mám to štěstí, že mám Vaahin v mém životě, když mě každodenně učí, jak krásný je můj život. Vím, že je velmi snadné něco říct, ale určitě se budu snažit zůstat pevně na mých myšlenkách.
Odmítnutí odpovědnosti: Názory, názory a pozice (včetně obsahu v jakékoliv formě) vyjádřené v tomto příspěvku jsou názory autora. Přesnost, úplnost a platnost všech tvrzení uvedených v tomto článku nejsou zaručena. Nepřijímáme žádnou odpovědnost za chyby, opomenutí nebo zastoupení. Odpovědnost za práva duševního vlastnictví tohoto obsahu spočívá na autorovi a veškerá odpovědnost za porušování práv duševního vlastnictví zůstává u něj.